Bydlíme v zámku, který má spoustu místností. Z celého ale obýváme přibližně 2 až 3. Do ostatních jsme párkrát nakoukli, do některých už hodně dávno, takže si už ani nevzpomínáme, že takové místnosti v zámku jsou. Nicméně.. něco nás poslední měsíce nutí jít na průzkum. Cítíme, že potřebujeme prozkoumat celý zámek, protože možná v těch místnostech jsou schované odpovědi na to, na co se snažíme najít odpověď.
Otevírají se brány od dveří místností, do kterých byl přístup pouze omezený. V těchto místnostech, odlehlých částech zámku jsou uloženy naše „poklady“. A najednou tam máme přístup. Dveře jsou otevřené. Láká nás to. Když vstoupíme, chce se nám brečet, protože vidíme své staré fotky, pociťujeme vztek, protože objevujeme předměty, které nám připomínají nepříjemné situace, třeseme se, protože vylézají naše největší strachy a obavy, které jsme se šikovně snažili schovat. Všechny tyto věci nám připomínají jací jsme byli dřív a jací jsme teď. Srovnáváme, naše hlava připomíná doutnající balon. Milion myšlenek, tisíce analýz. Vytahujeme staré dopisy, které nám vytahují naše staré sny, touhy a přání, ale také bolestné zážitky, u kterých jsme si mysleli, že je máme zpracované. Takhle tam u všech těch otevřených krabic nyní stojíme už několik měsíců.. Je to proces. Aktuálně se nacházíme se vším tím rozloženým.
Je to spoušť, která nám připomíná KDO OPRAVDU JSME.
Každý rok máme období, kdy bychom neměli začínat nic nového. Kdy se věci táhnou, nevyvíjí se podle plánu, naše představy se bortí a nejdou zrealizovat. A když už přece jenom něco nového začneme, jde to poměrně těžší cestou, která se neobejde bez komplikací. Mluvíme o období, kdy se planety pohybují retrográdně neboli ve zpětném chodu.
Na této otočce planet není nic divného, naopak. Je to velmi častý jev, který se děje každý rok. U planet, které se pohybují rychleji, dokonce několikrát za rok. Vždy když ale jedna planet couvá, pociťujeme jakési dusno a tlak. Když jich couvá více, atmosféra houstne a vzduch by se dal krájet. Aktuálně to na obloze vypadá asi tak, jako kdyby se planety spikly. Dohromady jich couvá 7! Celkem 7 planet z 8! A každá samozřejmě couvá po své lajně, tedy vrací nás v konkrétních oblastech zpět (ne abychom řešili budoucnost, i když i k tomu nás planety též nutí) ale hlavně abychom něco nastavili jinak, uvědomili si a změnili to, co už nechceme z minulosti opakovat.
Nevím jak Vy, ale já když se podívám kolem sebe, všude se něco mění. Rozchody, rozvody, stěhování, nové práce, těhotenství, řešení s majetkem, zdravotní komplikace.. a vzhledem k situaci na obloze to vlastně není nic divného. Zvláštní by spíše bylo, kdyby byl úplný klid. U těch, u kterých neprobíhají změny vnější, probíhají alespoň změny vnitřní. Vyjevuje se surová pravda, jdeme na dřeň, víme a chápeme, jsme vyzrálejší a uvědomělejší. Retrográdní chod planet z nás udělal, a ještě stále dělá, nového člověka. Nebo možná toho, jakým opravdu jsme?
Učíme se být rozhodnější, sebevědomější, chápavější nebo třeba vyrovnanější. I když.. nemusíme si tak připadat úplně. Planety až do konce října stojí pořád ještě ve zpětném chodu, proto sice u sebe vnímáme už nějaké změny, ale na úplný pohled, kdy věci uvidíme pořádně z výšky si budeme muset ještě nějaký ten měsíc počkat.
Co nás aktuálně učí jednotlivé planety, co vytahují?
Merkur (komunikace, aktivity) Co potřebuji zlepšit ve své komunikaci?
Jaké aktivity bych měl skončit nebo naopak začít? Jupiter (hledání) Jaký je můj smysl života? Saturn (karma) Kde jsou mé strachy, obavy, čeho se tak moc bojím? Uran (změna) Kde riskuji?
Kde dělám nepromyšlená rozhodnutí? Neptun (iluze) V čem si nalhávám?
Co nechci vidět? Pluto (nevědomí) Co mě nevědomky ovlivňuje?
Jaká má temná stránka se aktuálně dostává na povrch?
Chiron (zranění)
Jaká má největší zranění a bolesti mě ovlivňují v mém jednání?
Mějte krásnou středu!
Autor: Tereza
Comentarios