PŘÍBĚHY KOLEM NÁS

Každý den, když jdu ráno do poradny, kolem sebe vidím spoustu příběhů..

Muže žebrajícího na rohu ulice, pejska čekajícího před obchodem na svého pána, prodavače, který si mechanicky rovná zboží, polibek muže, když ráno odchází do práce, děti, které se rozběhnou přes náměstí za maminkou.

Stačí se dívat. Stačí zvednout hlavu a vnímat, co se děje kolem nás. Někdy totiž svůj vlastní život bereme až příliš vážně. Jsme upnutí na to, co se nám může stát, co všechno prožíváme, co se nám právě teď děje, a přitom když se rozhlédneme, zjistíme, že v tom nejsme sami. A zároveň si všimneme ještě jedné věci.

Že život plyne pořád stejně. Má svůj čas a má svůj rytmus. Listy padají ze stromů, květiny na jaře pomalu vyrůstají ze země, dny se střídají s nocí a všechno má svůj přirozený koloběh. Právě tenhle koloběh nám dává pocit jistoty a bezpečí. Připomíná nám, že se vlastně nic zásadního neděje. I když uvnitř sebe prožíváme ty největší bouře, ráno znovu vyjde slunce.

Dívejme se kolem sebe. Nebuďme zavření jen ve své křečovité bublině, ale pusťme do ní vzduch.. pusťme do ní příběhy, které jsou všude kolem nás.

Hezké středeční dopoledne.

Tereza

Obraz: Guido Borelli (Štěně v cukrárně)