VELIKONOCE

Hezkou středu! VELIKONOCE - dnes možná pro mnohé především dny volna, barvení vajíček či hodování beránka a mazance. Tyto svátky však mají mnohem hlubší význam. Dříve byly pokládány za největší svátky, slavnost všech slavností, dny, na které se čekalo celý rok. Dnes jejich tradiční význam skoro vymizel. Pojďme si však dnes připomenout názvy "barevného" nebo také "velikonočního, pašijového týdne" ve kterém se zrovna nacházíme.


Týden Velikonoc začíná MODRÝM PONDĚLÍM a pokračuje ŠEDIVÝM nebo také jinak zvaným ŽLUTÝM ÚTERÝM. Oba tyto dny mají pouze své názvy, žádné velké obřady se tento den nekonaly. Nicméně ve žlutém úterý začínaly pomalu velikonoční přípravy. V tento den hospodyně uklízely a vymetaly pavučiny, neboť se věřilo, že tím přijde do všech domovů světlo a slunce. Žlutá je i barva představující zralost, vrcholné přípravy, v křesťanství pak věčnost, ctnost a Boží světlo.


Týden Velikonoc se však teprve pořádně rozjíždí dalším dnem - ŠKAREDOU STŘEDOU. Tento den připomíná Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek. Měli bychom se vyhýbat škaredění a mračení, neboť dle lidové pověry bychom pak byli každou středu v roce zakabonění. Kromě toho je ale tento den pověstný také pečlivým úklidem – duchové se vyháněli nejen z domácností, ale i z komínů, proto můžete zaznamenat i název SAZOMETNÁ.


ZELENÝ ČTVRTEK, další den v Pašijovském týdnu, svým názvem napovídá, že tento den je důležité dodržovat zelenou stravu – dát si španát, zelí či si přichystat salát z kopřiv. Ideální pokud vydržíme jíst celý den pouze zelené potraviny. Právě tento zvyk nám totiž dle pověry zajistí dobré zdraví po celý rok. Název prý také pochází od zelených bylin, které byly součástí poslední večeře Páně.


Velice důležitý den, den smutku na památku ukřižování je spojen s VELKÝM PÁTKEM. Tento den by se nemělo pracovat, uklízet, hrabat se v zemi, prát prádlo a ani nic vynášet z domu, neboť se věřilo, že by pak věci byly očarované. Tento den lidé vstávali před východem slunce a omývali se vodou, celý den se dodržoval půst.


Na BÍLOU SOBOTU se bílí a chystá na boží hod. V tento den se vařily sváteční pokrmy, pekly se mazance a beránci. Pletly se pomlázky z vrbového proutí a zdobila se vajíčka. Ukončením bíle soboty se završil půst.


K Božímu hodu, dalšímu dnu v týdnu - NEDĚLI VELIKONOČNÍ vždy patřily tradiční pokrmy - beránek, mazanec, chleba, vejce víno.Věřilo se, že kdo v tento den okusil posvěceného beránka, našel podle pověry ztracenou cestu v lesích.


Velikonoce pak končí VELIKONOČNÍM PONDĚLÍM spolu s tradicí, kdy mladíci chodí vyšlehat dívky pomlázkou z vrby, aby byly celý rok veselé, pilné a zdravé. Na některých místech se slavila tradice trochu opačně - dívky chodily polévat chlapce, aby i oni byli celý rok svěží.



Název Velikonoce je odvozen od spojení slov Velká noc. Tou byla noc ze soboty na neděli, kdy došlo ke zmrtvýchvstání ukřižovaného Ježíše Krista. Ze soboty na neděli proto bude silná a mocná energie kolem nás všech. Ať už jste věřící nebo nevěřící, přesto existuje někdo, kdo se podle vyprávění za nás obětoval. Můžete poděkovat. S pokorou.. Navzdory dnešnímu, uspěchanému životnímu stylu se mnohé velikonoční zvyky udržely dodnes. Nechodíme se sice omývat do potoka, nenosíme křížky na pole ani nebílíme domácnosti. Ale od jarního úklidu, malování kraslic a pletení pomlázek se neupustilo. Velikonoce totiž nejsou jen křesťanským svátkem a dodržováním tradic, ale přinášejí sebou po dlouhých a studených měsících příslib jara.


Dnes večer si povíme o tom, jak vyčistit ze svých domácností nezvané hosty.


Krásný den.


Autor: Tereza

Telefon

+420 776 345 235

© 2018 TB Astroporadna

© 2018 by Vaše strategie