Sedím si tak v poradně, vyřizuji telefonické konzultace, které mi teď probíhají celý den a oči mi zabrousí do knihovny. Do poličky s kartami, které zatím nepoužívám, protože jsem si buď k nim ještě nenašla cestu, nebo naopak již cítím, že je mám pro teď odložit. Mám tam i karty nové, co jsem dostala nebo si je sama koupila (což mi připomíná, chtěla jsem Vám napsat článek o tom, jak probíhalo dříve zasvěcování a jak lidé v komunitě, vesnici poznali, že se narodila čarodějka – napíšu). Opět jsem cítila, že mám jednu kartu z balíčku vytáhnout, jako radu, možná jako nějaké uklidňovadlo. A karta jsou jsem vytáhla je opět neskutečná. Divím se, že se tomu stále divím jak je to všechno propojené 😀 . Tak Vám ji posílám:
Sberačka. Sběrači. Všichni jimi jsme, a je to lidské. Když se narodíme, jako děti sbíráme hračky, známky, kuličky, později hezké oblečení, knížky, mobily, všemožnou elektroniku, jídlo či pěkný nábytek. Když jsme dospělí, máme potřebu obklopovat se domy, penězmi, sbírat certifikáty, tituly, jiní považují za důležité dobře vypadat, takže sbírají produkty a služby, které jim dodají pocit – teď už je to dobrý. Dnešní doba ke sbírání přímo vybízí. „Kup si ještě tohle, to nemáš, nebo taky i tohle, to potřebuješ.“ Jsme zahlceni věcmi, které nám skákají do cesty s tím, že to musíme mít.A teď? Teď si tohle všechno můžeme uvědomovat. Jsme sběrači, kteří celý život něco sbírají, i přes to, že odsud odejdou a nebudou žádnou z těch věcí potřebovat. A proto nás tato karta vybízí k zamyšlení se nad tím, co ve svém životě nejvíce sbíráme..
Já se přiznávám dobrovolně, že jsem přímo uchylná na knížky. 😀 Vůně papíru, ten pocit, když obracím list, ty všechny úžasné podněty k zamýšlení, které kniha nabízí. Ta studna a zdroj informací, které dává možnost podívat se na věci různými úhly pohledu. A klidně nesouhlasit s autorem, ale obohatit se o tu možnost – jak ostatní přemýšlení a vnímají.
Přátelé. To, že tady máme vir, a vnitřně nesoulasím s pojmenováním, že je to „zrůda“, „ďábel“, „požírač“, jak jsem si na některých portálech přečetla, neznamená, že nám to má něco vzít. Naopak! Ono nás to má obohatit. A jak. Možná tím zamyšlením a poznáním, co opravdu sbíráme. V čem jsme ti sběrači, co považujeme za důležité a přitom to tak důležité není.. Protože oni jsou opravdu důležitější věci než chodit do obchoďáků, kupovat si milion věcí a pak z toho mít radost. Radost mějme, ale možná si přiznejme, že tyhle věci nás duchovně neposunou a vnitřní, trvalé potěšení nám také nedají.
Mějte co nejlepší, středeční den! Autor: Tereza