Litha, nebo také Midsummer, je dnem s nejdelší dobou slunečního svitu, slaví se kolem 21. června. Je to vrchol moci boha světla. Tato podoba boha je často známá jak dubový král. V době letního slunovratu je bůh světla v nejvyšší síle. A pak, když dosáhne vrcholu, dává se na cestu jeho dvojče, bůh temnoty, často známý jak cesmínový král. Obřady zobrazují tyto dva krále v souboji. Lze si to vysvětlovat jako dvě soupeřící osobnosti uvnitř stejného božstva. Dubový král je narozený o zimním slunovratu. Roste a sílí, jak se večery krátí a dny se prodlužují. V okamžiku své největší síly, v den letního slunovratu, se konfrontuje sám se sebou v zrcadle a vidí druhou stranu své osobnosti, vidí příchod cesmínového krále. Cesmínový král je narozený v létě. On získává sílu od té chvíle, kdy utichnou oslavy Lithy a večery se začnou prodlužovat, a dne pomalu ubývá. Pak přijde den jeho největší síly – Yule, nejdelší noc v roce. A v tomto bodě, zase on nahlíží do zrcadla a vidí přicházet druhou stranu sebe, vidí přicházet dubového krále. Je známo mnoho verzí této tradice.
Dalším důležitým motivem Lithy je téma sestupu („do podsvětí, temnoty, pod zem“). Pro čarodějky to znamená sestup do svého nitra a změnu všeho, co je nezbytné k tomu, aby se staly lepšími. Oslavy se mohou týkat naší touhy po změně k lepšímu.
O svatojánském večeru v polích a lesích je prý možno potkat skřítky, víly a další bytosti. Litha se považuje za jeden z nejlepších časů pro vykonávání magie všeho druhu, protože je to čas ohromné magické síly.
Zapalovaly se svatojánské ohně, které posilovaly teplo a světlo letních dnů. Obřadní ohně byly z dubového dřeva a v některých oblastech do ohňů vhazovali devatero dřev a dokonce otýpku dřeva z loňských ohňů. Byly to časy radosti a díků, ale hlavně pohanské radovánky. Stejně jako o májových slavnostech se oslavoval čas lásky a opojení, kdy ženy vařily silná piva. Tančilo se kolem ohňů a skákalo se přes ně. Staří Keltové věděli, že oheň je očišťující. Skokem skrze plameny docházelo k očištění těla i duše. Zamilované páry se v těchto dnech držely za ruce, aby předešly bolesti z rozchodu. Ohně také přinášely plodnost polím a bohatou úrodu. Často lidé volali do plamenů: „Ať vyroste len!“ Mládež valila ze svahů hořící kola obalená slámou nebo pořádala běhy s pochodněmi ze suchých, do smůly namočených lodyh divizny. Dotykem hořících lodyh se uzdravovali nemocní. K tomu se předříkávalo: „Boží Matka kráčí krajem, v ruce třímá nebeský požár.“ Například v němčině má divizna mnoho lidových názvů, třeba svíčka Matky Boží, svíce svatého Jána.
Víme, že Keltové v těchto dnech tancovali a skákali přes ohně nazí, pouze ovinutí pásem z pelyňku nebo sporýše. Ve vlasech měli věnce ze sporýše a listů popence. Obě byliny posilovaly schopnost extáze a jasnozřivosti. Sporýš – rostlina kovářů, která se používala ke tvrzení železa, sloužila v přeneseném smyslu ke tvrzení mužského údu, což nám ukazuje, že se jedná o další svátek plodnosti.
Letní slunovrat je další mezihraniční dobou, kdy obyvatelé nadpřirozeného světa opouštějí tento svět a vstupují do našeho světa lidí. Kdykoliv se smrtelník setká s nadpřirozenem, ztratí rozum a ocitne se v opojení a bláznovství. Tak lidé při těchto slavnostech zažívali zázraky. Například viděli slunce udělat tři skoky, slyšeli mluvit koně, viděli mezi sebou tančit a zpívat bohy apod.
Do dnešních dnů se v tento svátek (na mnoha místech) sbírá devět svatojánských bylin – používali se tyto byliny v počtu devítí kusů (jejich složení bylo různé dle místa oslav) třezalka, heřmánek, plavuň, arnika, měsíček, bezový květ, řebříček, čistec, sporýš, lopuch, kmín, divizna, popenec, mochna a další. Nasbírané byliny se krátce podrží ve svatojánském ohni, aby se znásobila jejich léčivá síla, a při tom se pronáší zaříkávadlo: „Žádná boule na mém těle, žádná zlomenina na mé noze.“ Svatojánská doba je typickým mezidobím, kdy se zjevují věci budoucí. Ten, kdo si dá pod polštář devatero bylin, tomu se bude zdát o budoucnosti.
Jídla pro Lithu:
čerstvá zelenina všeho druhu a čerstvé ovoce, např. jahody, citróny a pomeranče. Další např. perník či chléb.
Kuřidla a oleje pro Lithu:
kadidlo, myrha, santal bílý, citron, jasmín, lotos, wisteria
Kameny pro Lithu:
všechny zelené drahokamy, zvláště smaragd.
Aktivity při oslavách Lithy:
přeskakování hořící hranice či procházení mezi dvěma ohni/svíčkami pro očistu a obnovení energie, sběr a sušení bylin, pálení bylin pro odstraňování negativních záležitostí v našem životě, sběr rosy pro magické účely.
Magie vhodná pro období Lithy:
láska, léčení a blahobyt.
Autor:
https://vialucis.webnode.cz/products/midsummer-letni-slunovrat/