ROK DEVÍTKY A ZAČÍNAJÍCÍ JEDNIČKY (2025 -> 2026)

Když se ohlédnu za tím, co letošek přinesl, mám pocit, že se během těch měsíců poskládalo všechno, co už dlouho leželo někde pečlivě schované v krabicích a čekalo, až se tomu budeme ochotní podívat do očí. Devítkový rok se k nám opravdu nechoval jako v rukavičkách. Devítka je číslo, které uzavírá, které se nás ptá, co už nám neslouží, a někdy až krutě a upřímně ukazuje na to, kde držíme věci silou jen proto, že se je bojíme pustit.

Možná jste letos několikrát stáli na rozcestí a nevěděli, jestli udělat krok dopředu, nebo zůstat tam, kde jste a kde to důvěrně znáte. Možná se Vám vrátily staré vztahy, pocity a rodinná témata, která jste považovali už za dávno vyřešená. A možná jste si i chvilkami v nějakých situacích museli přiznat, že něco se jednoduše nedá přetlačit vůlí. Devítkový rok tohle všechno vytahoval. Ne proto, aby nás zatlačil, ale aby to, co už k nám nepatří, mohlo odejít. Aby se tím uzavřel celý cyklus posledních devíti let.

A teď jsme právě v tom zvláštním mezikroku.. Možná unavení, trochu opatrní, ale zároveň připravení. Protože s koncem devítky se otevírá jednička. A jednička… ta má úplně jinou energii.

Jednička je nový start. Spousta věcí skončila a začínáme odznovu - s novými základy, novým nastavením, novými prioritami. Jednička nás láká do role, kterou jsme dlouho odkládali. Je to role někoho, kdo si bere zpátky svou vlastní sílu. Kdo není ten, kdo se nechá vést, ale ten, kdo vede. A kdo se sám rozhoduje, jestli zahne doprava nebo doleva.

Příští rok po nás bude chtít, abychom přestali čekat na „až jednou…“. Až bude čas, až budeme připravení, až to bude stabilní a jisté. V jedničce to prostě riskneme a jdeme. Nevíme, jak to dopadne, ale ten pocit, že potřebujeme vykročit, je najednou silnější než strach.

No a právě teď stavíme základy na dalších devět let. Proto to bude tak důležité. Letos jsme pod Poustevníkem ukončovali, uzavírali, uklízeli a čistili. Příští rok pod Mágem začínáme. Spousta nových věcí vznikla už letos, ale až v jedničkovém roce se skutečně rozběhnou. Jako když se přestěhujete, samotné stěhování je krok devítky, ale teprve když sedíte na sedačce ve svém novém obýváku a naplno Vám dojde, že tam jste a že se to asi fakt stalo, začíná jednička.

Ta energie jedničky je lehčí, přirozenější a úlevnější. Protože ten první krok, ten nejtěžší, což je rozhodnutí to opravdu risknout, jsme udělali už v devítce..

A tak možná stojíme na konci jedné velké etapy a na začátku nové, která po nás chce odvahu, nadhled a trochu zdravého risku, ale bude to po devíti letech rok, který nás naplno navrátí k vlastnímu vedení. A to je k nezaplacení..

Jaký pro Vás tento rok byl? A vstupujete do toho nového s něčím zcela novým?  

Autor: Tereza