Krásný předmagický den!
Zítřejší den bude výjimečný. Noc je na naší straně polokoule nejdelší a den nejkratší, od tohoto okamžiku světla přibývá a tma se krátí. Už od pravěku lidé věřili, že tento den je magický, neboť se vrací světlo zpět do našich životů. Také se podle starodávných historek vypráví, že se otevírá brána mezi světy. Již staří Slované věřili, že právě zimní slunovrat je okamžikem, kdy mezi naším a světem zemřelých vzniká rovnováha, neboť se otevírá magická brána, která byla po celou dobu zavřená. Podle historek se duše zemřelých potulují tyto dny po světě mezi živými, a proto bychom při štědrovečerní večeři měli prostírat i zemřelým členům rodiny. Předkové se podle starých, magických příběhů objevují za zimního slunovratu i v podobě neznámých příchozích, pohoštění by tedy mělo být připraveno i pro ně.
Zimní slunovrat byl nejen pro Slovany, ale pro všechny kultury významným svátkem na celé planetě. Hlavním důvodem oslav bylo především vítání delšího dne a světla. Různé kultury toto brali jako děkování bohům za jejich přízeň. Lidé věřili, že nás navštěvují nejen zemřelí příbuzní, ale i podsvětní duchové, kteří ne vždy mají dobré úmysly. Ochranou proti nim byl především česnek a blízkost posvátného ohně. Taktéž žádná negativní síla nemohla vkročit tam, kde byla cítit čistá láska, radost a přátelství.
Tato noc už od pradávna patří k těm, které jsou svou energií tak silné, že jsou vhodné pro různé druhy věštění či k provádění rituálů. Osobně jsem ZIMNÍ SLUNOVRAT vnímala vždy jako noc rovnováhy, noc, kdy se o svou sílu pokouší světla a tma. Mnoho lidí vnímá tmu/noc/temnotu jako něco špatného, jako něco, co je potřeba odstranit. Ale stejně tak jako má svou sílu světlo, tak ho má i ta tmavší strana, protože obě dvě se vzájemně doplňují. Bez tmy bychom nepoznali světlo a naopak. Všichni v sobě také tyto dvě strany máme. Nemá cenu zadupávat tu, která je podle nás špatná, ale naučit se s ní pracovat. Protože i díky ní jsme v rovnováze, díky ní dokážeme správně rozlišovat. Kdybychom dělali jen samé dobré věci a žádnou chybu, nic za co bychom se styděli, co by nás mrzelo, nedošla by nám síla každé z nich. Díky té druhé dokážeme ocenit první. Jen je na nás, jaké síle dáme přednost. Jakou si vybereme. A ta špatná, která nám vadí, s tou bychom se měli naučit pracovat, ne ji ignorovat, že není. Protože ona je. Ve všem a všech.
I o těchto dvou stranách je SLUNOVRAT. Zamyslete se proto o zítřejším večeru, jaké straně ve svém životě dáváte přednost a proč? Kdo je z Vašeho života ten, který Vám ukazuje světlou stranku a ten, který je naopak podle Vás na druhé straně. Vždy máme volbu. Vždy máme možnost se rozhodnout, jakou sílu v sobě otevřeme. Nikdo jiný, jen my. A lidé okolo jsou naše zrcadla. Díky nim si mnohem více uvědomujeme, třeba to, kým chceme vlastně být. Všechny vědmy, kartářky, mágové si neprožili životy jen v dobré, bílé magii. I oni museli poznat tmu.. a to proto, aby se naučili oceňovat světlo.
Mějte krásný předslunovratní den!
Autor: Tereza