Život je zvláštní. Narodíme se, budujeme a pak zase odejdeme. Čas letí neúprosně rychle. To jediné co máme všichni stejné je, že nás jednou bez výjimky čeká z tohoto místa odchod. Nehledě na to jakou máme víru, nehledě na naše názory, postoje, na to kolik jsme vychovali dětí nebo kolik jsme vydělali peněz, je smrt to jediné stejně spravedlivé. Okamžik, ke kterému všichni směřujeme. Náš život je časově ohraničený a nikdo nevíme, jak dlouho tu ve skutečnosti budeme. Můžeme tu být pár let a stihneme toho tolik, že by to vydalo na pořádnou bichli. Úplně stejně tu ale můžeme být x desítek let a nestihneme nic. Budeme se plácat z práce do práce, potácet se v každodenním koloběhu a najednou klep klep na dveře – čas vypršel.
Včera jsem se nezávisle na sobě dozvěděla vážný zdravotní stav dvou lidí, na kterých mi záleží. Šlo to po sobě jako skládačka. Odpoledne a večer mi přišly zprávy s informacemi špatného zdravotního stavu lidí, které mám ráda a celý večer jsem pak přemýšlela nad tím, jak moc křehký je náš život. Jak si kolikrát ani neuvědomujeme, že v jedné jediné minutě může být všechno to na první pohled jisté pryč. Jak když foukneme v létě do pampelišky a chmýří z ní se rozletí do všech stran. A my až v těchto chvílích se pořádně zastavíme a uvědomíme si tu opravdovou a mnohdy surovou podobu života.
Dnes, na večerní Úplněk ve Lvu, který oslavuje život, bych si přála, abychom se všichni zamysleli nad tím, zda tak, jak žijeme, žít chceme. Jestli si to náhodou tak trochu nekomplikujeme. Hodně lidí, aniž si to uvědomují, se plácá v minulosti a jejich život jim pomalu utíká. Stárnou, ale pořád se vracejí do svých bývalých vztahů, k lidem či okamžikům, které nedokážou pustit. Stejně tak se jich mnoho motá v budoucnosti a ve svých dalekosáhlých plánech, které zcela ovlivňují jejich život tady a teď. Je třeba si ale uvědomit, že žádný extrém není dobrý a vše je třeba vyvážit. Umět uzavřít minulost a zároveň tím i nastartovat něco nového. Nezůstávat na jednom místě, ale pravidelně se posouvat. Náš dnešní Úplněk však nabourávají kvadratury, které způsobují strach a konflikt mezi svobodou a jistotou. Nevíme co je lepší.
Dnešní konstelace, i když to tak může vyznívat, ale nemá být symbolem pro pálení mostů. Myslím si, že v této době a za současných konstelací to ani nejde. Spíše je třeba zamyslet se nad svým životem. O tom jak ho žijeme, jak si ho užíváme, zda jsme šťastní..
Jste šťastní?
A s jakou myšlenkou se ráno budíte?
Snažíte se si už od rána udělat den krásný, nebo si ho sami svým postojem a myšlenkami kazíte?
V poradně často řeším dva extrémní typy situací. Buď ty, ve kterých klienti své těžkosti zlehčují a neuvědomují si opravdovost a vážnost svých problémů, nebo ty situace, kdy si klienti stěžují s prominutím na blbosti a je velmi očividné, že si vůbec neuvědomují, jaké mají v životě štěstí. Každý den poslouchám příběhy lidí, kteří řeší smrti svých blízkých, komplikované vztahy, těžké nemoci, ztráty svých dětí, domů nad hlavou, vyslechnu si příběhy, které mrazí v zádech. Zcela vážně si uvědomuji, že život není žádná sranda, ale také čím dál více mi po vyslechnutí toho všeho dochází, že náš postoj k tomu, co se nám děje, je to o co tady jde. Jak se dokážeme podívat na své problémy, na své těžkosti, na to, co nám v tom našem žití nevychází. Stejně důležité je ale také to, jak se díváme na věci, které nám vychází. Jak jsme vděční za to, že ráno můžeme vstát z postele. Jak si vážíme toho, že vidíme, slyšíme, že máme nohy a ruce..
Ze zkušenosti z poradny mi přijde, že velká většina těch, kteří o všechno ve svém životě přišli, jsou zároveň i těmi, kteří pro ostatní mohou být obrovskou inspirací. Naučili se rozlišovat důležité od nedůležitého.
Úplněk ve Lvu otevírá tyto dny prostor k zamyšlení se nad tím, zda milujeme. Sebe, ostatní a svůj život. Máme si položit otázky ohledně toho, zda jsme někde neuvízli a nepřišel už čas odhodit svůj strach a jít do toho. Do všeho, u čeho cítíte, že si to žádá nějakou změnu. Až dnes půjdete do práce, dívejte se na lidi, které potkáte, jinak. Stejně tak se dívejte na své blízké. Vyjádřete jim, jak moc jsou pro Vás důležití. Obejměte je, podívejte se na ně s láskou a vděčností. Poděkujte, že jste se dnes probudili a můžete udělat něco pro to, aby byl Váš život lepší, stejně tak i pro to, aby byl život lidí kolem Vás radostnější. Skloňte se před životem a se vší pokorou poděkujte. Takhle žijte každý den. Každou sekundu, minutu a hodinu. Laskavě, pokorně a s plným vědomím toho, že to, jak si to ve svém životě nastavíte, tak to tak i bude vypadat.
Přeji Vám krásný úplňkový den!
Autor: Tereza