Srdečně Vás všechny na dálku zdravím v Zeleném čtvrtku!
Proč vlastně v Zeleném? Jak už bylo psáno v dubnové předpovědi, o zeleném čtvrtku by se dle pověr, které se dodržují již od 12. století, mělo jíst hodně zeleniny jako je například špenát, hrách, jarní bylinky, brokolice či zelí. Nikdo pořádně neví proč, ale opět se některé prameny shodují v tom, že důvod může být kvůli poslední večeři Páně při které Kristus jedl pouze bylinky. Další odůvodnění najdeme taktéž v křesťanských naukách, kdy je název zelený odvozen od zeleného roucha, které se užívá v kostelech. Jsou i zdroje, ve kterých je uvedeno, že název zelený je především kvůli zelenání přírody, která se právě tyto dny probouzí a zdraví nás ze všech stran.
Ať je to, jak je to, co známe jistě jsou tradice, které se k tomuto dni vážou.
Pár pohledů do minulosti Vám níže přináším.
Velikonoce pořádně začínaly až právě zeleným čtvrtkem. Ráno se všichni vypravili na mši, při které zvony zazvonily naposledy, protože hned na to "odlétly do Říma" a zůstaly tiché až do Bílé soboty. Ne že by však bylo od této chvíle ticho. Zvuk zvonů nahrazovalo řehtání řehtaček či klepání klepačema, které vydávaly mnohem silnější zvuk než řehtačky. Chlapci z vesnice se od čtvrtečního poledne scházeli u kostela spolu se svými zvukovými pomocníky, seřadili se do řady od nejstaršího po nejmladší a vydávali se na obchůzku vesnicí. Tyto obchůzky se konaly ráno, v poledne a večer až do soboty, tím chlapci hlásali lidem na vesnici kolik je vlastně hodin. K tomu patřila i hra "honění na Jidáše", kdy bylo zvykem, že jeden z chlapců vyběhl při mši ven a ostatní ho honili a rámusili přitom řehtačkami a klapačkami. Honil se tak proradný Jidáš. Velké chřestačky pak byly umístěny i na věži nebo u vchodu do kostela. Obsluhoval je kostelník a od čtvrtka do soboty tím svolával věřící na bohoslužby.
K zelenému čtvrtku také patřila velká očista. Lidé ve čtvrtek časně ráno vstali, společně se pomodlili a pak se omývali rosou, aby zabránili onemocnění. Tento zvyk si sama jako malá pamatuji od svého dědečka, který mě ráno za svítání, když vycházelo slunce vzbudil a šli jsme se projít bosí po louce, abychom byli po celý rok zdraví. I přes to, že mě ranní rosa studila, řeknu Vám, že je to jedna z mých nejhezčích vzpomínek na dětství. Pokud máte tu možnost ráno vyrazit a projít se po rose, doporučuji všema deseti! :) Tělu tím dodáte spoustu energie, prokrvíte ho a ještě si u toho skvěle vyčístíte hlavu. :) Hospodáři pak večer po západu slunce vykropili ve jménu očisty dům svěcenou vodou z nového hrnečku a použili k tomu věchýtek slámy, aby zahnali všechny zlé a mocné čarodějnice.
Zajímavý je pak ještě jeden zvyk, který se váže k očiště a který se týká vyjádření pokory vůči starším a chudým lidem. Podle legendy tento den umývali papeži, čeští panovníci, ale i nejvyšší církevní hodnostáři nohy starým a chudým lidem, aby jim tím vyjádřili úctu a obdiv.
Hezký dnešní den! Autor: Tereza