Krásné páteční po-bouřkové ráno.
Včerejší hromy a blesky, které ozářily naši českobudějovickou oblohu pro mne byly velmi uklidňující. Mám ráda bouřky, už odmalička, protože ve mne probouzejí pocity očisty, toho, že nám dává příroda vědět, že je silnější než my všichni dohromady a svět se pro mne v tu chvíli vrací do jakési pomyslné rovnováhy. Zároveň je pro mne bouřka symbolem magie, „čarodějnictví“ a tajemství, takže při poslechu hromů a bubnování dešťových kapek do oken se cítím naprosto ve své kůži.
Když jsem byla poprvé u astroložky, to mi bylo přibližně 17 let, tak se na mne moudrá žena zkoumavě zadívala a říká: „Terezko, máte ráda bouřky?“ Po mém horečném přikývnutí se začala smát a říká: „Já jsem si to myslela, vy čarodějko.“ Tyhle slova mi zní v hlavě pokaždé, když oblohu ozařují fialovomodré obrazce a slyším rány, které ohlašují, že je bouřka blízko. Také si vybavím léto na chalupě na Vysočině, kde jsou bouřky opravdu bouřky a stromy se ohýbají v silném větru. Při jedné takové přicházející si vzpomenu na okamžik, kdy taťka vyběhl ven, myslím pro něco do auta, a když se vracel, tak přímo před očima nás všech, kdo jsme tam stáli, ani ne půl metru od něj udeřil blesk. Všichni jsme se tenkrát neuvěřitelně lekli a mysleli si, že je po tátovi. Ten totiž při projetí blesku přímo vedle něj, lehl na zem a nehýbal se. Po asi 10 vteřinách od úderu vstal a utíkal za námi do chalupy. Dodnes mám tenhle zážitek před očima. Tátu, který s sebou intuitivně a na základě nějakého automatického reflexu fláknul na zem, když se blesk rozhodl, že si do něj bouchne.
Stejně tak se mi vybaví ještě jeden moment, a to ten, když jsem jednou v jedné knížce četla, že indiáni a kuranderové (neboli léčitelé) věřili, že když do někoho udeřil blesk a ten člověk to přežil nebo byl v takto těsné blízkosti blesku, je to také kurandero a blesk v něm zaktivovává jeho léčitelské schopnosti. To už jsme ale u táty věděli ještě před udeřením blesku.
Nicméně.. k aktuálním konstelacím..
...máme po Úplňku, řekla bych po poměrně silném a výživném Úplňku, který mohl otevřít naše zranění, traumata či nepříjemné rozhovory, při kterým lítaly emoce o sto šest. Úplněk se spojoval s Plutem, takže nás mohlo zaskočit i nějaké to úmrtí či situace, které se jemně dotýkaly smrti a odchodů. Víkend už by měl být uvolněnější, tak si možná tyto dny oddychneme a zrelaxujeme se. No a příští týden se nám stěhuje Chiron, planetka zraněného léčitele, do retrográdu. Co to znamená? Třeba to, že svým zraněním, křivdám, pocitu viny či neodpuštění budeme blíž a máme šanci, pokud budeme chtít, se během následujících měsíců z nich vyléčit a uzdravit.
Mějte krásný víkend!
Autor: Tereza