LÉK JE V NÁS
- 16. 7.
- Minut čtení: 2
Jsme jediní tvorové na povrchu Země, kteří jsou schopni měnit svou biologii tím, co si myslíme a co cítíme. Naše buňky neustále pozorují naše myšlenky a jsou jimi modifikovány.
Naše tělo není oddělené od toho, co prožíváme. Každá myšlenka, emoce, vzpomínka i pocit bezpečí se určitým způsobem propisují do našeho nervového systému, hormonální rovnováhy, spánku i celkové vitality.
Když jsme dlouhodobě ve stresu, tělo zůstává v pohotovosti. Když se naopak cítíme v bezpečí, zpomalíme, dovolíme si odpočívat, radovat se a dělat věci, které nám dávají smysl, tělo dostává prostor k regeneraci.
Každý den můžeme svému tělu vytvářet podmínky, ve kterých se mu bude lépe dýchat, odpočívat a obnovovat síly.
Naše tělo nás neustále poslouchá. Vnímá, zda se cítíme v ohrožení, nebo v klidu. Zda na sebe tlačíme, nebo se k sobě dokážeme chovat s laskavostí. Zda své emoce potlačujeme, nebo jim dovolíme bezpečně projít.
Každý okamžik klidu je proto malým návratem k sobě. Každý hluboký nádech, chvíle v přírodě, laskavý rozhovor, hudba, smích, dotek, odpuštění nebo rozhodnutí přestat se sebou bojovat mohou být součástí uzdravujícího procesu.
Chcete-li vědět, co Vaše tělo právě potřebuje, zkuste se na chvíli zastavit a zeptat se ho:
„Jak se dnes cítím?“
„Co mě vyčerpává?“
„Kde na sebe příliš tlačím?“
„A co by mi právě teď přineslo alespoň trochu úlevy?“
Možná zjistíte, že odpověď není velká životní změna. Ale prvním lékem je spánek. Jindy hranice, které jsme si dlouho nedovolili nastavit. Někdy potřebujeme plakat, mluvit, odpustit, odejít nebo požádat o pomoc.
Tablety, léčebné postupy nebo ruce odborníků jsou důležitou a někdy nezbytnou součást uzdravení. Největší léčivá síla se ale stejně nachází v našem vztahu k sobě. V tom, jak o sobě přemýšlíme, jak se sebou mluvíme a zda svému tělu nasloucháme dříve, než musí začít křičet.
Nemusíme mít každý den pouze pozitivní myšlenky. Nemusíme se nutit do radosti, když cítíme smutek. Léčivé není emoce potlačit, ale dovolit si je vědomě prožít, pochopit a postupně pustit.
Naše tělo není nepřítelem. Je naším nejvěrnějším průvodcem. Každý den se nás snaží chránit, udržet při životě a navrátit do rovnováhy. Uvědomujme si to a chraňme ho nazpět.
Tereza
Komentáře