Až v momentě, kdy ucítíte opravdovou bolest, bezmoc nebo nespravedlnost, tak teprve potom si můžete všímat a být vděční za radost, štěstí a spokojenost. Bez černé není bílá. Bez bílé není černá. Noc a den, ráno a večer, dobro a zlo. Vše je v neustálé rovnováze a harmonii. A to platí i v našem životě. Pokud chceme být dobří, někdy dříve, před tisíci lety jsme museli být i ti zlí, abychom rozeznali na jakou stranu se vlastně chceme dát.
I dnes musíme prožívat nejen dobré, ale i ty, z našeho pohledu, špatné okamžiky, abychom se opět ze svých chyb učili a ideálně je už nedělali. Dělání chyb je naprosto v pořádku, protože díky tomu poznáváme a učíme se. Proto až se budete chtít příště vinit za něco, co jste neudělali, neřekli nebo udělali ale špatně, spíše se nad situací pořádně zamyslete a v hlavě si srovnejte, co příště udělat jinak. Vsaďte se, že do pár týdnů na stejné téma máte zkoušku jak vyšitou a na Vás bude si svůj nový postup a postoj vyzkoušet.
Když se totiž za něco viníme a bolest je dlouhodobá, svou hořkost a lítost si ukládáme do těla. Netrpí tím pak "jen" naše psychika, ale i tělesná schránka. Odpusťme si za své chyby. Odpusťte ostatním jejich chyby. Vždyť ony jsou opravdu lidské. A pomáhají nám rozlišovat. Pomáhají nám poukázat na to, co již příště nedělat nebo naopak udělat.
Krásný páteční den!
Autor textu: Tereza Autor obrazu: Rahaf Dk Albab