top of page

VĚDOMÉ UCHOPENÍ SVÉHO ZDRAVÍ


Krásné úterý. Jsem tu se slibovaným článkem, který je pokračováním k příspěvkům o našich ženských orgánech a močovém měchýři. Po zveřejnění těchto článků mi přistála do emailu celá lavina zpráv, že to je něco, co aktuálně řešíte. Překvapení? Ne. Čekala jsem to. Zdraví řeším v poradně poslední dobou opravdu každý den. Čím to je?



DOBA VĚDOMÉ PRÁCE NA SOBĚ


Když to vezmeme od úplného počátku, je doba vědomé práce na sobě. Planetární konstelace nás už pár let nutí probudit se a uchopit svůj život vědomě. Tedy s přemýšlením nad tím, co žijeme a jak žijeme. Přestává nám být jedno, že jsme nespokojení. Že se necítíme dobře, že žijeme v nespokojených vztazích, které už dávno ztratili svou zář. Že pracujeme na místě, které nám nevyhovuje, že děláme práci, která nám nedává žádný smysl nebo že náš život utíká a není v něm nic, co by nám dělalo radost.

Konstelace nás aktuálně doslova nutí probudit se, otevřít oči a dívat se na to, co je kolem nás. S tím se pojí i zdravotní stav. Ne že by dříve zdravotní problémy nebyly. Byly a vždycky budou. Rozdíl je v tom, že svým zdravotním problémům dáváme nyní váhu a přemýšlíme nad důvodem, proč se nám dějí. A to je obrovský obrat v tom, jak jsme zdravotní komplikace viděli dříve a jak je vidíme teď. Již to není něco, co je přirozené, ale něco, co nám říká, že nežijeme v souladu.


Už dávno přišli vědci na to, že rakovina je pouze dlouhodobá nespokojenost, stres a potlačené emoce. Proto by pro vědomého člověka neměla být žádná nemoc jen tak něco, co samo přišlo a co se třeba chirurgickým zákrokem ztratí. Asi všichni jste slyšeli příběhy, že se někdo vyléčil z rakoviny a za pár let byla nemoc zpátky. Jak by také ne, když dotyčný nezměnil svůj styl života a jeho potlačené stíny v něm zůstaly. Neodkryl je, což dává našemu tělu signál, že potlačení přetrvává a to je ideální půda pro vytvoření nového nádoru, výrůstku, čehokoli, co v našem těle nemá co dělat.


 

JAK JE TO S DĚTMI A JEJICH ONEMOCNĚNÍM?

I ZDE PLATÍ "ZÁKON" PSYCHOSOMATIKY?


Ve zprávách se minule objevil i názor, že je to blbost, protože děti, které onemocněly přece nic takového necítí. Ale je tomu opravdu tak?


Je třeba si uvědomit, že děti jsou odrazem svých rodičů. A někdy právě děti zrcadlí vše potlačené, co si rodiče nedovolili odkrýt. Už když jsou tyto dušičky v lůně, přebírají programy a nastavení svých rodičů. A pokud je v osudu, že právě ona dušička má něco svým rodičům odzrcadlit, stane se. Proto je důležitá psychohygiena a léčení celé rodiny, ne jen dítěte. To přichází do své rodiny s informací, že věci nejsou tak, jak by měli být. Ale to jsem se odklonila od tématu.


 

Když se vrátím zpět, každá nemoc je pouze zrcadlením toho, co je v nás. Někdy se to tvoří dlouhodobě, někdy je to varování skrze nedávné potlačení. Ať tak nebo tak, naším úkolem je uchopit své zdravotní komplikace jako příslib změny. Sebe, svého životního stylu, svých životních oblastí, které nefungují, svých emocí, které potlačujeme.


Jak může být tělo zdravé, když jsme dlouhodobě nespokojení?

Někde se to přece projevit musí.


A proto.. pokud řešíte nějaký zdravotní problém, připusťte si, že je to pouze informace Vašeho těla, které se Vám snaží říct, že takhle to dál nejde. Že je třeba svůj život uchopit jinak. A pokud chcete opravdu léčit své tělo, musíte jít do samé podstaty věcí, které položily stavební kámen pro to, aby ve Vás něco nezdravého vzniklo. Já sama jsem příznivcem celostní medicíny. Akupunktura, biorezonance, léčení prostřednictvím bylinek, homeopatik, práce se svými emocemi a stíny skrze konstelace, kineziologii, hypnozu, meditaci, podívat se na to, zda máte pohyb, chodíte do přírody, jak jíte, co jíte, kolik za den vypijete vody. Ruku na srdce..


... kolik z Vás se vědomě stará o svou psychiku a tím potažmo i své tělo?


Nechci, aby tento příspěvek působil tak, že zavrhuji klasickou medicínu. To opravdu ne. Někdy to dojde do bodu, kdy už není jiná cesta než medicína. Ale přiznejme si.. není to všechno. Odkázání se pouze na lékaře není cesta k uzdravení. To chce mnohem víc. Chce to vědomou práci na tom, proč v nás něco vzniklo. A to Vám žádný doktor neobstará. Jste to pouze a jen Vy, kdo má svůj život ve svých rukou. Podle toho to tak pak i bude vypadat.



Autor: Tereza

bottom of page