NEBÁT SE JÍT ZA TÍM, CO CÍTÍME

Když se mi před pár lety opakovaně zdál sen o tom, jak stojím před mohutně velkolepým kostelem, nechápala jsem, co mi má sen sdělit. Ten kostel se mi ale tak líbil, že jsem hledala všude na internetu známé kostely v České republice, ale ten, který jsem si podle paměti pamatovala, jsem nemohla najít. Zapsala jsem si svůj pocit z toho místa hluboko do sebe, ale časem vzpomínka bledla a já zapomněla. Už se mi o něm vícekrát nezdálo.

Když mě osud o pár let později zavál do Prahy, a já zrovna vystupovala z metra, zjistila jsem, že se mi přímo za zády "krčí" tenhle brouček . Byla jsem přesvědčená, že to celé ještě bude mít nějaký velký význam. No a zase za nějakou dobu, sledem dalších událostí, jsem přímo za tímto kostelem našla místo, které je dnes poradnou pro mou pražskou základnu, která za mnou už několik let před jezdila pravidelně do Budějovic. (Poslední rok jezdí i hodně klientů z Brna a okolí, tak že bych se porozhlédla i tam? :) ) No a dnes, vždy když začnou na tomhle kostele za 5 minut půl 5 odpoledne bít zvony a bijou celých 5 minut v kuse, otevírám okno dokořán a vím, že jsem tam správně.

Stejně tak s mou poradnou v Budějovicích. Život Vás prostě zavane na místa, která se stanou tak moc klíčová pro Váš život, že když se otočíte za tím vším zpátky, vůbec nechápete, jak to, že to vše dává takový smysl. I můj budějcký prostor je minutu, stejně jako v Praze, od krásného náměstí, kde se tyčí nádherné dominanty tohoto města - Černá věž, Samsonova kašna nebo celé náměstí jako takové, které je zařazeno mezi jedno z největších čtvercových v Evropě.

Osud mě jednoduše vždy zavál do historických budov, do domů, kde se píše historie. A já se tam cítím moc dobře. Beru to jako obrovský dar mít možnost být na těchto místech.

No a co jsem tím chtěla říct? Že nikdy nevíte kam Vás to v životě zavane, protože jednou je to tak, pak zase tak. A je moudré a pro nás všechny jednodušší naučit se s tímto naprosto přirozeným proudem plout. Dělat změny. Nebát se. Protože pak žijeme. A ten život má mnoho barev, je to celá paleta barev, která vytváří neuvěřitelné malby a příběhy. Když tomu ovšem nebráníme. Nezapomínejte si přát. Mít své sny. Pak i konat, když je potřeba a naučit se odevzdat a čekat, zda se vyslaný záměr zhmotní. Pokud je to něco, co máte žít, tak si Vás to dříve nebo později najde.

Krásné Velikonoce z obou náměstí.

Autor: Tereza

___________________________

starší článek o Velikonocích:

https://www.tbastroporadna.cz/post/velikonoce