TÝDENNÍ PŘEDPOVĚĎ (1.11. – 7.11.2021) - otočení



Pěkné pondělí! Vítám Vás u pravidelné týdenní předpovědi!


Nacházíme se v prvním dnu Listopadu, 11. měsíci v roce. Zní to neuvěřitelně, když se to takhle řekne nebo napíše. Už se zase blížíme do cílové rovinky, už zase budeme hodnotit a uzavírat další rok, který tak rychle utekl. Ale nebudeme pospíchat, ještě tady uzavírání není.. nicméně nemůžeme popírat, že se k němu neblížíme.


Listopad je 11. měsícem v roce, měsíc plískanic a prvních mrazíků. Stromy ze sebe nechávají spadnout svou barevnou korunu krásy (od toho je odvozen název měsíce listo-pad), mnohá zvířata se připravují na zimní spánek, počasí začíná být studené a mrazivé. Hojnost léta a podzimu je pomalu za námi, všechno už je hotové a připravené, další přípravy začnou zase na konci listopadu spolu s adventem ohlašující narození Ježíška. Více než venku se nyní zdržujeme v teplém pohodlí našich domovů, zapalujeme svíčky, čteme knížky, ponořujeme se sami do sebe. Podle čínské medicíny je listopad kritickým měsícem pro orgán plíce. Při dýchání v nich probíhá výměna plynů mezi vzduchem a krví. Dýchejte zhluboka, nasajte vůni popadaného listí nebo voňavého svařáku. Dýchejte nosem, ne ústy, nos zachycuje nečistoty a ničí vše špatné.


Tento měsíc, podobně jako říjen je opět plný svátků. Začátkem Listopadu vzpomínáme na své blízké zemřelé, v polovině listopadu na Martina ochutnáme svatomartinské víno a tradičně husu. Hned potom oslaví naše Česká republika Den boje za svobodu a demokracii, připomeneme si demonstraci proti komunistické vládě z roku 1989 a odstartování Sametové revoluce. Historicky jsou pak také důležité dva svátky. 22.11. na svatou Cecílii, patronku hudebníků, oslav a tanečních zábav, se máme před adventem, dobou půstu, poveselit a 25.11. na svatou Kateřinu pak své posvícení zakončit a připravit se na advent začínající 28.11.




1. DOSPĚLOST


Pod pojmem dospělost si představujeme různé. Podle legislativy jsme dospělí od 18 let. Psychologie popisuje dospělost jako stav, kdy dokážeme být odpovědní za své činy. Tedy, že se nenacházíme v roli oběti, která ukazuje prstíkem na druhé a obviňuje je ze svých nezdarů, ale že jsme v roli tvůrce, který si plně uvědomuje, že to jak bude jeho život vypadat, záleží z velké části na něm. Když se však zamyslíme, kolik lidí je ale opravdu podle tohoto popisu dospělých?.. Dospělost je stav, kdy si uvědomujeme, že jsme to my, kdo má možnost rozhodovat o situacích, ve kterých se ocitá. Že je to pouze on, kdo si určuje, jak se bude ve svém životě cítit, jednat, mluvit, on, kdo bude volit své přátelé, práci, ve které pracuje, vztah, ve kterém se nachází. My všichni totiž z pozice dospělého máme moc zvolit, zda na to, co se nám nelíbí nebo s čím nesouhlasíme budeme reagovat z pozice vystrašeného dítěte, které hledá spasitele nebo z pozice dospělého, který si je vědom, že je autonomní jednotkou s vlastními zdroji a nástroji, jak se s danou situací vypořádat. Když karta vypadne, máme si uvědomit, že máme možnost volby – budeme ustrašené dítě, které čeká, jak za něj ostatní rozhodnou nebo ti, kteří si budou vědomí toho, že to celé v čem žijí, si tvoří jen oni sami? Dospělost není spojená s obdržením občanského průkazu, ale právě s odvahou vystoupit z dětinských vzorců oběti. Jaké pozice oběti se v nás mohou ocitat? Pozice viníka, který nám dává pocit, že můžeme konečně někoho ze svých nezdarů obvinit nebo třeba pozice ustrašence, který hledá spasitele, který by ho vytáhl z problémů a vyřešil za něj jeho situaci. Tento týden se nad tímto výše popsaným zamyslete a přemýšlejte, jak to máte v životě postavené Vy. Jste v roli tvůrce nebo oběti?



2. VINA


Vina vzniká v momentě, kdy jsme neodpustili. Druhým či sobě. Vina je stav zahořklosti, bolesti či smutku, často spojován s bezmocí a neuměním pustit něco, co nás emočně vysává. Vina vzniká v momentě, kdy se něco nevyvedlo podle toho, jak jsme očekávali a neumíme se s tím smířit. Je to jedna z nejdestruktivnějších emocí, které se nás mohou zmocnit. Když někomu ublížíme nebo půjdeme proti své vlastní pravdě, budeme se samozřejmě cítit zle. Ale nechat se přemoci vinou je jako pozvat si na návštěvu migrénu. Skončíme natolik obklopeni sužujícími mraky pochybností o sobě a pocitů bezcennosti, že už neuvidíme žádnou krásu a radost, kterou se nám život snaží nabídnout. Všichni toužíme po tom být lepší - víc milující, víc bdělí, víc pravdiví sami k sobě. Ale budeme-li se trestat za každý nezdar pocitem viny, skončíme zajati v kruhu zoufalství a beznaděje, jež nás zbaví jakékoli jasnosti ohledně sebe a situací, s nimiž se setkáme. Tak, jak jste, jste absolutně v pořádku a stejně tak je absolutně přirozené když občas sejdete z cesty. Tím, že jste si vytáhli tuto kartu, tak si pravděpodobně něco vyčítáte - od zapomenuté tašky na nákup až přes obrovský pocit viny související z toho co jste druhým řekli nebo udělali. Ať se stalo co se stalo, stalo se. Teď už možná s tím nic nezmůžete, situace se již stala. Co však určitě změnit můžete, je vzít si z toho ponaučení pro příště a jít dál, využít tuto lekci k tomu, abyste neudělali stejnou chybu příště znovu. Takže negativní myšlenky typu "co jsem to udělal/řekl" odhodit a zabývat se více tím, co Vám energii dává, ne bere. Navíc, jak bylo napsáno výše, vina je spojena především s odpuštěním. Sobě, ale i těm druhým. To je téma právě začínajícího týdnu pro Vás.



3. VYČERPÁNÍ


Nepřišel čas si více odpočinout? Necítíte se unavení a vyčerpání? Je Vaše tělo nabité nebo spíše vybité? A co Vaše mysl? Je klidná a vyrovnaná, nebo jste poslední dobou chaotičtí a zmatení?

Karta, která tento týden vypadla jako třetí, obrázkem velmi pěkně ukazuje, jak se aktuálně můžete cítit. Vyčerpání vypadne v momentě, kdy jedeme delší dobu přes své hranice, kdy neumíme říct STOP, nastavit jasné mantinely a pravidla. Vyčerpání nepřijde ze dne na den jedním krušnějším dnem. Tento stav je typický v momentě, kdy takhle jedeme už nějakou dobu a ne a ne s tím přestat. Je to stav, kdy zapomínáme na své potřeby, upozaďujeme sami sebe před něčím, co pokládáme aktuálně za důležitější. Je to ale tak správně? Je něco důležitějšího než my sami? Jsou období, kdy musíme vynaložit více energie, protože je toho na nás moc. Nemělo by se to však stát pravidlem. Tyto skluzy bychom měli hlídat, pozorovat sami sebe, jak se cítíme, zda jsme odpočatí nebo unavení, zda se dokážeme postavit sami za sebe a především.. zda se máme rádi. Protože člověk, který se má rád nedopustí, aby se takto cítil. Jak bylo psáno výše, hektičtější období v našich životech jsou, stane se, že se toho valí hodně a my musíme zatnout zuby a překonat to. Ale jak často se to u Vás stává? A z jakého důvodu je to kolem Vás zrovna důležitější než Vy sami a Váš zdravotní a psychický stav? Co je to, co Vás takto vybíjí? Na toto téma se následující dny zaměřte.



Autor: Tereza